Úvodní slovo
Vážené kolegyně, vážení kolegové, milí čtenáři!
Myslím, že už jste si zvykli, že časopis Arteterapie přináší kolekce článků, které zahrnují nejen oblast terapeutické práce s výtvarnou tvorbou, ale otevřel se i pro další umělecké terapie, jako jsou taneční terapie, dramaterapie, muzikoterapie a specificky pro pedagogickou oblast také artefiletika.
Rovněž obsahově je struktura časopisu stále častěji výrazem několika příbuzných záměrů nebo je přímo věnována určité oblasti. Číslo, které máte právě v ruce, je jedno z těch, které se vrací k tématu práce se sociálně a/nebo kulturně znevýhodněnými dětmi. Je druhé v pořadí, které se tomuto tématu věnuje. Obecně platí, že jestliže má dojít u těchto klientů ke změně vnitřního nastavení, musíme působit na vnitřní prožívání, tedy zprostředkovat prožitek, který by měl potenciál změny ve vnímání sebe, svého postavení vůči společnosti, a přinést motivaci ke změně chování. Záměrem redakční rady bylo ukázat co nejširší záběr jak se znevýhodněnými dětmi prakticky pracovat.
Stejně jako Arteterapie č. 26 se i toto číslo opírá o projektový záměr MŠMT zdokonalit systém celoživotního vzdělávání v oblasti pedagogické, psychologické a výchovné péče o děti se sociokulturním zaměřením. Takto zaměřený projekt MŠMT má zásadní význam ve dvou směrech: jednak přispívá k rozšíření oboru arteterapie do další specifické oblasti, kde může její využívání přinést velmi pozitivní výsledky v práci s dětmi, jednak toto rozšíření přispěje k další výměně zkušeností mezi odborníky a vytváření teoretických opor.
V článcích, které jsme zařadili do tohoto čísla, se zrcadlí nejen společenské a odborné dění v arteterapii ve speciálním vzdělávání, ale také zkušenosti „praktiků“ včetně začátečníků.
Časopis přináší tentokrát rozhovory našeho redaktora Františka Kšajta se dvěma arteterapeuty: Janem Uhlířem a Pavlem Koptou. Oba realizují obrovské množství aktivit v oblasti práce se znevýhodněnými dětmi a mají k aktuálnímu tématu rozhodně co říci.
Článků z arteterapie je větší počet, ráda bych proto upozornila jen na některé z nich. Pět příběhů v obrazech z výstavy „Bavilo mě všecko“, která ukázala výtvarnou tvorbu dětí odcházejících z dětských domovů. Našemu časopisu o ní napsala Anna Víšková. Za zmínku stojí obšírný příspěvek k historii arteterapie ve speciální pedagogice Zbyňka Zichy. Zamýšlí se v něm nad svými začátky s arteterapií, které spadají do sedmdesátých let minulého století. Je to velmi podrobný a nosný přehled arteterapeutické historie. Specifickou oblastí intervence s dětmi-utečenci (ve věku od 6 do 18 let) a tím, jak lze využít výtvarnou tvorbu pro vytváření prostředí naděje, se zaměřuje článek Sophie C. Yohani. Vychází z klíčových myšlenek, jako jsou kontextualizovaná, reciproční a dynamická povaha naděje, a popisuje sérii programových aktivit, které měly děti ze Sierra Leone, Iráku, Súdánu, Pákistánu, Filipín a Číny možnost absolvovat v rámci adaptace na nové prostředí v Kanadě. Projekt Naděje se uskutečnil v rámci komunitního Programu včasné intervence, který byl situovaný do kanadského velkoměsta. Téma vícevrstevnatých obrázků a repetitivní hry v arteterapii s dětmi popsané Carolinou Case je zaměřené na práci s dětskými traumaty. Zkoumá určitá společná témata objevující se v terapii s traumatizovanými dětmi a je obšírně doplněno kazuisticky. Jitka Hanyšová ukazuje arteterapii v zařízení pro děti-cizince, které mají rodiče ve vazbě, ve výkonu trestu či v nemocnici. Radka Zábojová připojila článek Pohádka mezi dvěma světy; článek Anežky Šoubové se vrací k tématu mentálního postižení. Stejná autorka se pak zabývá romskými dětmi. Především na projektivní diagnostiku se zaměřuje Jana Vindišová. Články z oblasti dramaterapie představují i zcela konkrétní aktivity pro děti, které jsou nucené zvládat řadu pro ně obtížných sociálních situací. Jana Šilarová se rozepisuje o profesi zdravotního klauna, Marie Pavlovská a Věra Vojtová se zaměřily na dramatickou výchovu u dětí s poruchou chování a prezentují výzkum mapující využití etud dramatické výchovy v prostředí institucionální edukace pro inkluzivní podporu a intervenci. Jejich příběhy intervenčních aktivit jsou velmi inspirující. Spolu s úryvky pohádek v jeho článku autor charakterizuje tento přístup jako účinný při práci s agresivními projevy u dětí.
Sekce muzikoterapie přináší zprávu Zdeňky Polínkové o práci s dětmi a mládeží ve Středisku výchovné péče. Zuzana Ouředníčková si zauvažovala o hranicích terapie s poukazem na příběh Vojty. Jiří Kantor napsal recenzi na jednu z nejznámějších souhrnných knih o muzikoterapii Music Therapy: An Introduction vycházející z tradice americké muzikoterapeutické školy. Matěj Lipský přispěl Cestou za princezenou, využitím příběhu při psychoterapii u dětí.
Artefiletický obor přináší v článku Zuzany Nápravové techniky expresivních terapií s dětmi z dětských domovů, Klára Čáslavková se zaměřila na zkušenosti z výtvarné práce se žáky postiženými více vadami. Projekt Podpora sociálnej inklúzie v prostredí základnej školy prostredníctvom výtvarných aktivit s prvkami arteterapie a artefiletiky spolu s výsledky výzkumu představuje Alena Dufeková.
Nakonec zbývá poděkovat všem, kteří se na tomto čísle podíleli a přispěli k podobě časopisu. Zvláště děkuji autorkám Dr. Sophii Yohani z University of Alberta v Kanadě, psycholožce se specializací na duševní zdraví utečenců a imigrantů, a Caroline Case, analytické arteterapeutce a dětské a adolescentní psychoterapeutce, za souhlas s přetištěním jejich textů. V této souvislosti děkuji též překladatelce Lucii Šimončičové.
Věřím, že si z nabízeného obsahu vyberete to, co pro vás bude užitečné a zajímavé. Pokud vás toto téma zajímá víc, je možné se zúčastnit (též aktivně) konference, která se bude konat v příštím roce v Českých Budějovicích. Přeji vám, ať je časopis příjemným obohacením zimních dní a inspirativním prostorem pro vaše profesní aktivity. A úplně nakonec přeji klidný a příjemný konec roku 2012 a rok 2013.
Marie Lhotová
Obsah čísla
- Úvodní slovo
- ARTETERAPIE:
- Tři příběhy v obrazech z výstavy „Bavilo mě všecko“. Průřez výtvarnou tvorbou dětí odcházejících z dětských domovů (Anna Víšková)
- Využití arteterapie při práci s klientem ve Středisku výchovné péče (Alice Pohořská)
- Kresby dítěte ze sociokulturně znevýhodněného prostředí: kazuistika (Marie Nečasová)
- Barevné projekty v Barevných domcích (Anežka Šoubová)
- Zobrazenie traumy, viacvrstvové obrázky a repetitívna hra v arteterapii s deťmi (Caroline Case)
- Vytváranie prostredia nádeje: Intervencie s deťmi-utečencami založené na umení (Sophie C. Yohani)
- Využitie kresbových metód v diagnostike a terapii sociálne znevýhodnených detí v krajinách subsaharskej Afriky (Jana Vindišová)
- Pohádka mezi dvěma světy (Radka Zábojová)
- Zaklínadlo proti Zlobení aneb Využití romského temperamentu jako tvůrčího potenciálu (Anežka Šoubová) OTEVŘÍT
- Nejsi na to sám aneb První krůčky arteterapie s dětmi cizinci (Jitka Hanyšová)
- Je těžké být dnes dítětem. Rozhovor s arteterapeutem Janem Uhlířem OTEVŘÍT
- Rodina je pro mě hlavním bodem ve vesmíru. Rozhovor s arteterapeutem Pavlem Koptou.
- Příspěvek k historii arteterapie ve speciální pedagogice – kostomlatská ohlédnutí (Zbyněk Zicha)
- ARTEFILETIKA:
- Podpora sociálnej inklúzie v prostredí základnej školy prostredníctvom výtvarných aktivít s prvkami arteterapie a artefiletiky (Alena Dufeková)
- Já a moji sourozenci. Techniky expresivních terapií s dětmi z dětských domovů (Zuzana Nápravová)
- A jak to vidíš ty? Artefiletické aktivity u žáků souběžně postižených více vadami (Klára Čáslavková)
- Mandala v artefiletice (Zuzana Řezáčová Lukášková)
- DRAMATERAPIE:
- Dramatická výchovy jako cesta k intervenci dětí s poruchou chování (Marie Pavlovská, Věra Vojtová)
- Zdravotní klaun (Jana Šilarová)
- MUZIKOTERAPIE:
- Příběh Vojty aneb Kde jsou skutečné hranice terapie? Víme to vždycky? (Zuzana Ouředníčková)
- Muzikoterapie u dětí a mládeže ve Středisku výchovné péče (Zdeňka Polínková)
- Cesta za princeznou aneb Využití příběhu při psychoterapii dětí v rámci muzikoterapeutických a dalších expresivně-terapeutických přístupů (Matěj Lipský)
- Recenze: Music Therapy: An Introduction (Jiří Kantor)
