Editorial 40/2016
Milí čtenáři,
máte v rukou poslední číslo časopisu Arteterapie, které vyšlo v papírové podobě. Domnívám se, že se sérii podařilo tímto číslem důstojně zakončit. Jeho první část přináší ohlédnutím za konferencí Space for Art Therapies, která proběhla v červnu v Praze. Přečíst si můžete příspěvky dvou zahraničních terapeutek, které na konferenci vystoupily, Gertraud Schottenloher a Ephrat Huss. Další oddíl časopisu věnujeme rozhovorům. První z nich reflektuje zhruba 20 let práce výboru ČAA od jeho založení po rok 2015. Tehdy z něj po dlouholeté práci odstoupila v podstatě celá jedna generace arteterapeutů, aby uvolnila prostor mladším a (snad) dravějším. Forma rozhovoru a vzpomínání je, domnívám se, vhodnější než text, který by mohl napsat jen jeden či dva z členů asociace. Možná vás překvapí, kolik prostoru je v rozhovoru věnováno vztahům ČAA a Ateliéru arteterapie v Budějovicích. Jen na tomto místě naznačím, že to odráží skutečnost, o jak důležité momenty pro členy ČAA v té době šlo. V rozhovoru se dočtete i některá fakta z historie časopisu Arteterapie. Druhý rozhovor jsme věnovali zakladatelce arteterapie v Čechách, paní Darje Kocábové. Jsem velice ráda, že se Aleně Koblicové podařilo zprostředkovat nám setkání s touto mimořádnou osobností české psychoterapie, o níž, obávám se, mladá generace mnoho neví. Následují tradiční články z oblasti arte a muzikoterapie, z nichž větší část by splňovala parametry odborných vědeckých článků.
Poslední číslo se jistě stane důležitým pomocníkem v arteterapeutické práci, protože obsahuje bibliografii všech vydaných čísel Arteterapie. Bibliografie je pro praktičnost používání řazena podle autorů. Dovolte mi stručnou statistiku. Nejplodnější autorkou odborných textů byla Marie Lhotová, těsně následovaná Janem Slavíkem a Evženem Peroutem (všem třem gratulujeme). Mezi další hlavní přispěvatele patří abecedně (započítáváme nyní i sepsání rozhovorů, kratší zprávy, recenzí, případně i úvodních slov): Johana Elisová, Mirek Huptych, Jiří Kantor, Alena Koblicová, František Kšajt, Matěj Lipský, Mariana Štefančíková, Zdeněk Šimanovský a Milan Valenta. Uveřejněno bylo také přes 60 rozhovorů, které vedli různí tazatelé. Ráda bych všem přispěvatelům a také dalším spolupracovníkům, kteří se na vzniku čísel podíleli, podělovala za jejich práci.
Řada časopisů v knihovně zabere prostor 20 cm. To však neříká nic o tom, kolik lidských příběhů a třeba i krátkých, nicméně důležitých momentů a životních setkání je v článcích časopisu Arteterapie uchováno.
Sylva Dobalová
Obsah čísla:
Arteterapie
5 Ohlédnutí za mezinárodní konferencí Space for Art Therapies III., „Čas a změna“, Blanka Tomková
8 Čas, změna… a transcendence, Gertraud Schottenloher
18 Smerom k sociálno kriticko analytickej prizme v arteterapii: Ukážka výtvarnej tvorby marginalizovaných beduínskych žien, Ephrat Huss
36 Rozhovor o vzniku a působení České arteterapeutické asociace v letech 1994–2015
49 Rozhovor s Darjou Kocábovou
54 Možnosti supervize založené na výtvarné tvorbě, (Art-Based Supervision), Marie Lhotová
66 Možnosti arteterapie pri integrácii problémových detí na ZŠ, Katarína Kuková
86 „Prečo sa oplatí byť Bartom Simpsonom?“, Lenka Horková
98 Využití kresby u pacientů s výrazným narušením expresivní složky řeči , Veronika Kotinská
Muzikoterapie
104 Teoretické perspektivy pro analýzu hudební improvizace, Jiří Kantor
109 Muzikoterapie po Japonsku, Jan Koucun
Artefiletika
119 Metodika pro inkluzi znevýhodněných dětí: Podpora komunikace artefiletickou hrou II., (specifika pro vybrané skupiny znevýhodněných dětí – zdravotní postižení), Anežka Šoubová
Závěrem
135 Malování se slečnou K., František Kšajt
141 Bibliografie časopisu Arteterapie, čísel 1–40 (2001–2016)
